Ondřej Špulák: Tvorba článku může trvat i sedm hodin
Ondřej Špulák je šéfredaktorem magazínu Recenze a Tipy na download serveru Slunečnice.cz. Jak sám říká, svou práci má rád a za jinou by ji nevyměnil. Co musí jako šéfredaktor umět a co všechno jeho práce obnáší?
Tento rozhovor pochází z webu zameřeného na knihy, e-knihy, psaní a čtení – xBook.cz.
Publikován byl 6.1.2010.
Domnívám se, že se na Netzin hodí a že bude i pro místní čtenáře zajímavý.
Děláš ještě něco kromě toho, že se staráš o články na Slunečnici? Myslím další práci, nebo jinou výdělečnou činnost.
Příprava textů a dalšího obsahu sekce Recenze a tipy na serveru Slunečnice.cz je mou hlavní pracovní náplní. Kromě toho se okrajově zabývám CAD softwarem, přičemž působím v současnosti jako lektor výukových kurzů programu progeCAD.
Jak ses k práci na Slunečnici dostal a jak dlouho ji děláš?
Na Slunečnici působím již déle než dva roky. Má práce zde začala na přelomu července a srpna 2007, kdy jsem jako externí autor připravoval především recenze softwaru a následně jsem po čase začal připravovat i aktuality. Předtím jsem působil v jednom konkurenčním internetovém magazínu, který se taktéž zabýval softwarem. Od března 2008 mám na Slunečnici na starosti celou sekci s recenzemi a tipy.
Co všechno tvá práce obnáší? Jak vypadá tvůj pracovní den?
Při své práci se věnuji výhradně softwaru a dění okolo něj. V sekci „Recenze a tipy“ serveru Slunečnice.cz, jejíž obsah mám na starosti, přinášíme uživatelům jak recenze programů, tak zde i zároveň upozorňujeme na zajímavé aplikace, které stojí za povšimnutí. Lidé zde naleznou také podrobné informace o aktualizacích programů, nebo praktické tipy pro práci se softwarem. Pro ty, kteří by snad ještě server Slunečnice.cz neznali, podotýkám, že se jedná o download server, který nabízí uživatelům ke stažení téměř 136 GB bezplatných programů.
Moje každodenní práce je poměrně pestrá: zkouším programy, sleduji aktuální dění na poli softwaru, odpovídám čtenářům na jejich dotazy či podněty v diskusích pod články a samozřejmě také připravuji jednotlivé články.
K tomu se účastním i nejrůznějších jednání, tiskových konferencí (na nichž výrobci představují své produkty), zajišťuji podklady pro tvorbu obsahu, apod. Připravuji taktéž témata pro práci našich dalších autorů.
Můj pracovní den začíná dopoledne, plynule pokračuje přes den a končí v noci. Má práce prakticky nemá pevně ohraničenou pracovní dobu, věnuji se jí průběžně přes celý den, celý týden.
Myslím, že Slunečnice.cz je celkem známá. Pravděpodobně nejznámější v oboru software, snad ještě kromě konkurenčního Stahuj.cz. Kolik recenzí a tipů denně na Slunečnici vychází?
Slunečnice.cz patří v oblasti softwaru k největším download serverům u nás. Recenze a tipy slouží uživatelům ke snadnému zorientování v nabídce programů a k výběru toho správného, který lidé právě hledají. Každý den vychází na Slunečnici v průměru tři recenze a tipy. V nich se vždy snažíme reagovat jak na aktuální potřeby a přání uživatelů, tak i na současná a zajímavá témata.
Nemohl jsem si nevšimnout, že většinu článků píšeš ty sám. Jak dlouho píšeš jeden? Stačí orientačně. Já osobně mám zrovna u Slunečnice tu zkušenost, že to není moc jednoduché. Všechno to testovat, jestli je to opravdu tak, jak tvrdí autor konkrétní aplikace…
V poslední době došlo, vzhledem k některým jevům, k redukci počtu autorů magazínu. Dříve jsme masivněji spolupracovali s externími autory, nyní připravujeme obsah v rámci naší redakce. Většinu textů tak nyní připravuji já sám. Čas potřebný pro přípravu článku nelze paušalizovat. Vždy záleží na konkrétních okolnostech.
Pokud jde o tvorbu kratších aktualit, v nichž uživatele upozorňujeme na zajímavé aktualizace programů, pak se doba potřebná pro přípravu jednoho textu pohybuje zhruba v rozmezí od dvaceti minut po třičtvrtě hodiny.
V případě recenzí je pak doba na přípravu několikanásobně delší. Testování programu a tvorba článku až po jeho vydání může zabrat i šest až sedm hodin času. Záleží hlavně na rozsahu funkcí, které daný software nabízí. Velkou část přípravy textu zabírá právě testování. Dlouhodobé testy samozřejmě zaberou ještě daleko více času. Vždy je totiž důležité, abych program důkladně vyzkoušel a otestoval všechny jeho klady i zápory.
Díváš se do diskuze pod články? Není ti někdy líto třeba negativních komentářů? A když jsme u toho software, jakou máš obecně zkušenost s kvalitou a skutečnou užitnou hodnotou pro uživatele? Třeba já si dlouhodobě vystačím s nějakou základní výbavou (dejme tomu 10 aplikací) a na Slunečnici je dle tvých slov skoro 140GB programů.
Diskuse pod články pravidelně sleduji a čtenářům na jejich podněty, připomínky a dotazy také pravidelně odpovídám. Samozřejmě úroveň jednotlivých diskusí je různá a občas se stává, že daný člověk nechce vyjádřit svůj názor k tématu, jde mu jen o to, aby se, slušně řečeno, vypovídal. Objevují se i diskuse vulgární, které samozřejmě nepodporujeme.
Co se týká negativních komentářů – já se vždy snažím o co nejkvalitněji připravený text s co největší informační hodnotou, samozřejmě mne pak mrzí, když někdo napíše na adresu článku něco jízlivého.
Na druhou stranu je pro mne tato zpětná vazba nesmírně důležitá pro další tvorbu. Jednou se mi dokonce přihodila taková situace, že mi diskutující dosti nevybíravým způsobem něco vytýkal, tak jsem mu odpověděl slušně svůj názor na věc a on mi po několika vzájemných „konfrontacích“ dal za pravdu a omluvil se za svou hrubost.
Ještě bych rád uvedl, že vždy nejsou diskuse pod články pouze negativního charakteru, objevují se také pozitivní příspěvky, v nichž jsou čtenáři rádi za užitečný tip na program, o kterém doposud nevěděli.
Kvalita programů je různá. Ovšem určitě ve většině případů neplatí, že software dostupný zdarma je horší, než ten, za který budeme muset výrobci zaplatit.
Pro příklad bych uvedl kancelářský balík OpenOffice.org, který nabízí prakticky srovnatelné funkce jako placený Microsoft Office. Tím ale rozhodně nechci znevažovat úlohu placeného softwaru. Pokud totiž chcete například komplexní bezpečnostní řešení zahrnující firewall, antivir, antispyware v jednom balíku, pak budete muset s největší pravděpodobností za takový software zaplatit, neboť bezplatně získáte tyto produkty pouze samostatně a navíc jen pro domácí použití.
Každému z nás vyhovuje něco jiného a každý hledáme odlišné věci. Já bych katalog software připodobnil k supermarketu. Zde si také nekoupíme vše, co prodejce nabízí. Dojdeme si, dejme tomu, pouze pro rohlíky, máslo a salám. Přesto je zda nabídka široká, protože jiný zákazník si chce koupit místo rohlíků chléb a místo másla sýr.
Stejně je tomu, dle mého názoru, i v případě softwaru. Každý uživatel je individuální a každý žádá něco jiného. My tak s téměř 140 GB softwaru dokážeme uspokojit přání prakticky všech uživatelů. Je jasné, že pokud si člověk zvykne na určité programy, pak je bude používat, běžný uživatel si vystačí s cca 10 – 15 typickými programy, stále však má, díky rozmanitosti nabídky, možnost zvolit i další, úžeji specializovaný, software.
Ano, rozumím. Máslo se dá nahradit sýrem – každý si na rohlík namaže něco jiného, každý si zvolí svůj internetový prohlížeč atd. Stejně tak ale platí, že po levnější potravině, která supluje tu dražší, bude vždycky větší poptávka. Programy zdarma vždycky u uživatelů zvítězí. Možná i bez ohledu na kvalitu.
Můžu se zeptat, jestli jsi studoval něco souvisejícího? Máš nějaké vzdělání, které tě pro tvou profesi předurčuje? A co by měl člověk minimálně umět (a znát), aby se mohl stát šéfredaktorem?
Možná se to bude zdát podivné, ale já mám vzdělání, které s novinářskou profesí vůbec nesouvisí, jsem v tomto směru s trochou nadsázky takový „samouk“. Já jsem vystudoval střední průmyslovou školu stavební a pak jsem následně pokračoval na České vysoké učení technické v Praze – fakultu stavební. Takže v tomto směru jsem nestudoval nic, co by mne pro mou práci předurčovalo.
Za to, že píši články o softwaru, vděčím své zálibě ve výpočetní technice, která mne provází již od dětství. Tehdy jsem se zajímal o všechno, co souviselo s počítači. To samozřejmě ještě nevysvětluje, proč píši články. Mě totiž už od dětství bavilo psát slohové práce. Tak to asi celé začalo. Nakonec se mi podařilo spojit zálibu v počítačích a psaní dohromady. Vše, co o novinářské činnosti vím, jsem se naučil na Slunečnici. Na tomto místě bych proto chtěl poděkovat zejména Tomášovi a Alešovi, kteří mi vždy skvěle poradili.
Myslím si, že pro psaní textů je nejdůležitější znát dobře náš mateřský jazyk. Není nic horšího, než do očí bijící gramatická chyba. Jen si stačí například všimnout, kolik lidí píše špatně slovo „bychom“. Často v textu najdeme nesprávné „by jsme“, apod. Dále je, podle mého názoru, důležitý cit pro sloh a tvorbu vět. Pokud člověk napíše obsahově zajímavý text, v němž jsou ale nelogicky navazující věty, tak článek čtenáře příliš nezaujme.
To je hezky splněný sen. Spojit práci a své vlastní záliby se nemusí člověku vždy podařit, ty ale děláš opravdu to, co tě už od dětství baví. Jenom s tou školou to trochu nejde dohromady, ale o to víc je tvá kariéra zajímavější.
Tak mě napadá, počítáš s tím, že zůstaneš u Internet Infa
Moje práce mne velice baví. Jsem moc rád, že dělám to co dělám, práce je pro mne zároveň i mým koníčkem. Takže dokud bude mít o mou práci Internet Info zájem, tak budu rád dál pro Slunečnici připravovat recenze a tipy, klidně až do důchodu. Pokud jsi se ptal spíše na to, zda se nechci časem osamostatnit a rozjet něco vlastního, nebo přejít ke konkurenci, pak moje odpověď je jednoznačně NE! Jsem v Internet Infu více než spokojen, protože mám kolem sebe skvělé spolupracovníky. Nemám tedy sebemenší důvod ke změně.
Děkuji za tvé odpovědi, hodně úspěchů Slunečnici i tobě!
Autor: Luboš Kudláček
Provozovatel Netzinu, autor knihy o WordPressu, publicista, blogger. Více na LubosKudlacek.cz
