Nikdy nevydané články

Luboš Kudláček 24. 1. 2011     Rubrika:  Ostatní články   

Několik nedokončených článků z minulého roku, které umřely v administraci a nehrozí, že by byly vydány. Éra slevomatů, Werb.cz – nové tržiště na internetu, Projekt Doménová koule a Proč neuspělo české Teidu.

Éra slevomatů

Tento článek nebyl vydán, protože se mi i přes několik příslibů nedostalo odpovědí, o které jsem požádal zástupce Slevomat.cz. Poté jsem se slevomaty obecně přestal zabývat.

Listopad 2010.

Byla by škoda nezaznamenat aktuální dění na českém internetu, kde během krátké doby vznikl velký počet takzvaných slevových serverů a následně jejich agregátorů. Princip je vždy stejný a nutno dodat, že stejné jsou i nabízené zlevněné služby.

Princip je v zásadě jednoduchý. Firma nabízející nějaké služby kontaktuje slevový server a domluví se s jeho provozovatelem na zveřejnění své nabídky. Za to slevovému serveru zaplatí nějakou jednorázovou částku, případně určitou procentuální část z objemu uskutečněných prodejů. Podmínkou uskutečnění obchodu (a aktivace slevy pro spotřebitele) je nějaký minimální počet objednávek nastavený tak, aby se to poskytovateli slevy za prvé vyplatilo, za druhé aby celý systém působil dojmem jakési akce a výjimečnosti. Právě ta výjimečnost je zřejmě základním stavebním kamenem úspěchu, protože nabízet prostě slevy by bylo k ničemu, těch je všude dostatek.

Z pohledu majitele firmy, která chce přilákat zákazníky, jde o zajímavou možnost, jak upozornit na svůj nový podnik. Dejme tomu, že si otevřete kavárnu, stačí dát tedy slevu na nějakou speciální kávu a máte o první zákazníky postaráno, nehledě na propagaci nové značky. I kdyby to bylo ztrátové z pohledu marže na kávě, můžete to brát hned od začátku jako investici do reklamy.

Z pohledu spotřebitele a člověka, který by chtěl nějakou slevu využít, je zde pochopitelně otázka, zda se jedná opravdu o tak výhodnou nabídku, jestli jde skutečně o slevu, nebo jestli to jinde náhodou nepořídím ještě levněji. Ještě důležitější je ale to, jestli mě může na slevovém serveru vůbec něco zaujmout, protože na rovinu a z osobního pohledu: já jsem tam nic zajímavého doposud neviděl a pokud ano, slevu na tom nevidím.

Slevové servery

Jako první přišel Slevomat (nemám o tom žádné potvrzené údaje, ale jde o obecně uznávaný fakt), pak je tu například Primacena, Primasleva, KupDnes, Zapakatel a další. Z Agregátorů soustřeďujících nabídky jmenujme třeba Skrz.cz, Slevoman, Slevule atd.

Slevových serverů i slevových agregátorů existuje pochopitelně mnohem víc, touto dobou a vzhledem k tomu, že se stále poptává jejich výroba, bude jich možná i několik stovek, ale přesná čísla mi nejsou známa.

Werb.cz – nové tržiště na internetu

Tento článek měl být postaven na rozhovoru s Petrem Jeníkem, který Werb provozuje. Ačkoli šlo o iniciativu z jeho strany, přestal se mnou komunikovat.

Říjen 2010.

V souvislosti se změnami na Webtrh.cz byl již Werb.cz na Netzinu zmíněn. Bylo by ale asi nespravedlivé a určitě unáhlené porovnávat tyto dva projekty a stavět je proti sobě, byť fungují na podobném principu a pokaždé jde o kombinaci diskuzního fóra s možností obchodovat. Jelikož se Webtrh mění a jeho majitel ruší některé kategorie, je logické a je to tak správné, že někdo jiný tento prostor vyplní. Novou základnou pro část uživatelů se tak může stát právě Werb.cz, který má k této pozici slušně nakročeno.

Když pomineme možný negativní názor na tento typ obchodování a na samotné předměty obchodů, tedy odkazy, domény, bannery, weby a další, je nutné připomenout, že podobným obchodům hlavně s reklamou a odkazy se věnuje na český internet ne zrovna zanedbatelný počet firem. Tyto firmy přitom spojují dvě zásadní vlastnosti: Za prvé se snaží vydělat na spojení inzerenta s majitelem webu, za druhé trpí neschopností inzerenty sehnat. Pokusy o automatizované zprostředkovávání obchodů s doménami a weby pak selhávají úplně.

Projekt Doménová koule

Tento článek nebyl dokončen, protože jsem projekt doménové koule nepochopil.

Březen 2010.

Podle filozofie tohoto projektu jde o něco jako zmenšenou zeměkouli, kde všechno souvisí se vším a odkudkoliv se lze dostat kamkoliv. To mohu potvrdit, protože nikdy nevíte, kam vás odkaz přesměruje, kde jste a proč tam vlastně jste.

Nepochybuji o tom, že celá věc je geniální. Cituji:

Celý systém si lze názorně představit jako zmenšenou zeměkouli, kde všechno souvisí se vším a odkudkoliv se lze dostat kamkoliv. Uvnitř této koule je informační jádro, které udržuje informace o všem, co do koule bylo vloženo přes její povrch. Filosofie projektu Doménové koule přináší je zcela nový pohled na informační systém:
k informaci je třeba otevřít co nejvíce logických přístupových dveří či bran (internetových adres).

Kus textu o tom, že domény jsou vstupními branami do jádra to jádro pak vrací informace doménám na povrchu přeskočím. Každá doména prostě vede do jádra, takže ať zavítáte kamkoliv, najdete vlastně to samé.

Cituji dále:

Informace uvnitř jádra je zveřejněna jen jednou, využita však všemi doménami systému, proto je i její aktuálnost snadno udržitelná koncovým uživatelem, nebo správci podle stupně přístupových práv. Žádná z domén Doménové koule není hlavní a jiná poslední všechny jsou si rovnocenné a společně tvoří onu „kouli“.

Každá informace uvnitř Doménové koule je přístupná odkudkoli z jejího povrchu – jde jen o to, zda ji hledáme jako hlavní informaci, nebo ji získáme jako doplňkovou informaci.

Takže:

Existuje prostě databáze informací, které tam někdo vkládá (registrovaní uživatelé). Informací je skutečně ohromné množství a do jednotlivých webů se vkládají jenom ty informace pro ni určené. Přidáte informaci o Beskydech, zobrazí se tedy na doméně, která se tím zabývá. Je to jednoduché.

Doménová koule – vysvětlení

Proč neuspělo české Teidu?

Článek jsem nedopsal, protože by šlo o polemiku a zkrátka bych nebyl schopen přinést odpovídající informace, které jsem původně přinést zamýšlel.

Březen 2010.

Teidu je sociální síť, něco mezi Twitterem a Facebookem. Můžete tejdovat své myšlenky o délce 160 znaků, vkládat obrázky a odkazy. Svůj účet jsem si tam založil v červnu roku 2008 a marně čekal na použitelné API, které by mi umožnilo využít nějak ty tejdy na svých webech. Čekal jsem i na to, až u odkazů na funkce zmizí výmluvné „už brzy…“ a mimo jiné i na uživatele, u kterých bych si mohl nějaké ty tejdy přečíst.

Uplynuly skoro dva roky a na Teidu.cz se vůbec nic nezměnilo. Poslední novinka na Bloguje (provozuje stejná společnost) jsou z 19.3.2009 a pojednává o tom, že je jaro. Jasně, někdo taky dostal trička za aktivní tejdování. Tím to ale končí. Vypadá to, že Teidu nikoho nezajímá a upadá do zapomnění, pokud tedy někdy tento projekt šance na úspěch měl.

V administraci jsou další desítky rozepsaných věcí, ale některé již úplně ztratily význam, jiné opravdu nejdou publikovat, z dalších se zadařilo napsat jenom úvodník. Texty v tomto článku jsem ale nechtěl prostě jen tak smazat.