Černá věž v Českých Budějovicích
Černá věž je dominantou a jedním z nejdůležitějších symbolů Českých Budějovic. Žádný turista by ji rozhodně neměl minout a vystoupat až na ochoz. A pro Budějčáky to platí také.
Černá věž
- Otevírací doba
- Stavitelé
- Základní informace
- Jak se zrodila myšlenka ji postavit
- Staveniště
- Materíál
- Stavební techniky
- Jak vypadá
- Proč se jí říká Černá
- Další zajímavosti
Otevírací doba:
| Duben až Červen | 10:00 – 18:00 | mimo Pondělí |
| Září až Říjen | 10:00 – 18:00 | mimo Pondělí |
| Červenec až Srpen | 10:00 – 18:00 | denně |
| Poslední prohlídka v 17:45 , vstupné 30,- Kč, děti 20,- Kč | ||
Černá věž
Stavitelé Černé věže:
- Hans Spatz – Giovanni Spatio: 1549-1555
- Lorenz: 1555-1565
- Vicenz Vogarell (Vlach): 1565-1577
Základní informace
- Celková výška: 72,29 m
- Výška ke stropu ochozu: 48,80 m
- Výška k horní hraně zábradlí: 46,72 m
- Výška k podlaze ochozu: 45,67 m
- Výška ke středu hodinového ciferníku: 42,00 m
- Šířka věže u základů: 11,11 – 11,15 m
- Šířka věže pod ochozem : 10,32 m
- Síla zdi u základů: 3,10 m
- Síla zdi u hodin: 1,96 m
- Přibližná hmotnost zdiva: 7141 tun
- Přibližná hmotnost celé věže: 10500 tun
Na ochoz vede 225 schodů, tam je pak možné zakoupit suvenýry či pohled, který lze vhodit do připravené poštovní schránky. Mezi služby patří i zapůjčení dalekohledu.
Jak se zrodila myšlenka postavit věž
V roce 1547 se městští radní dozvěděli, že v Klatovech se pod vedením italského mistra začíná stavět nová věž. V čele Českých Budějovic stál tehdy již poněkolikáté purkmistr Magistr Quirinus (1539-1575). Za jeho působení získalo město lepší vzhled, díky němu byla mimo jiné postavena renesanční radnice a později zřízena mincovna. V roce 1547 tedy přesvědčil radní, že městu chybí vysoká věž, která by kromě reprezentace plnila i funkci strážní věže a zvonice.
Jak bylo vybráno staveniště
Aby plnila svou funkci zvonice, musela být blízko farního kostela sv.Mikuláše, ale ne tak, aby bránila vstupu do kostela či stála na hřbitově. Zároveň nesměla působit příliš excentricky při celkovém pohledu na město a neměla být daleko od náměstí. Samozřejmě se muselo hledět i na únosnost půdy, kde měla stát.
Černá věž
Materiál na Černou věž
Stavební kámen se těžil v městském lomu poblíž vsi Ohrazení u Ledenic. Dřevo na lešení, trámy, podlahy a později krov se kácelo v městských lesích u vsi Branišova a u dvora Lhotka na Sviní louce mezi Rudolfovem a Lišovem.
Vápno určené k výrobě vápenné malty dodávala městská vápenka poblíž Roudného a vápenka z Rachaček nedaleko Purkarce.
Stavební techniky
Většinu zdi tvoří neupravený lomový kámen, pouze vnější strana byla obkládána těžkými kvádry. Ty se nahoru vytahovaly pomocí žentourů a kladkostrojů. Samotný kamenný hranol byl přitom uchopen klešťovitým zdvihákem zvaným „krepna“ jehož hroty se zasekly do předem vytesaných jamek uprostřed každého kvádru. Tyto jamky jsou na věži dodnes patrné. Namáhavou cestou se nahoru dostávaly také těžké trámy, při jejichž zvedání bylo zapotřebí důmyslných rumpálů, svalnatých rukou i volského zápřahu.
Jak Černá věž vypadá
Ačkoli stavba nese v dolních částech řadu gotických prvků, jako celek jde o projev renesanční architektury. Typologicky se řadí ke svébytným a samostatně stojícím městským věžím, na jaké se zmohla pouze přední královská města, v naší zemi jsou to kromě Českých Budějovic už jen Hradec Králové a Kolín. Ve všech ostatních městech, včetně Prahy, jsou věže pouze součástí kostelů či radnic.
Proč se věži říká Černá
Ačkoli věžní během několika staletí spatřili a hlásili desítky požárů ve městě i okolí, samotné věže se oheň nikdy vážněji nedotkl a její vnitřní dřevěné konstrukce proto zůstaly zachovány. Dokonce ani katastrofální červencový požár roku 1641, který zničil sousední kostel sv.Mikuláše, věži neublížil. Ve městě se pouze tradovalo a traduje, že světlá věž byla tenkrát očazena plameny z hořícího kostela a následkem toho se jí začalo říkat tak, jak ji známe dnes.
Několik prvních desetiletí po dostavbě se věži říkalo „Nová“, později „Vysoká, Velká, Městská, Kostelní, Farní“. Teprve když vyzdobená omítka z horních pater před polovinou 19.století zmizela a povrch kvádrů věky zčernal, začali čeští obyvatelé města říkat věži „Černá“.
Věžní a jejich bydlení ve věži
Od postavení bydleli na věži Věžní. jejich prvořadým úkolem bylo bedlivé sledování města a okolí. Dokud neměla věž telefonické spojení s hasičskou stanicí, musel věžný ohlašovat podezřelý oheň či kouř šturmováním (údery na jednu stranu zvonu) na Bumerin (jeden ze zvonů), dále vyvěšoval červený prapor, v noci červenou lucernu.
Takový strážný bydlel na věži i se svou rodinou, vodu a všechno ostatní tahali na věž pomocí rumpálu a ve věži chovali dokonce drobné zvířectvo – králíky, husy a někdy i kozu a berana. Strážný byl placen méně než ostatní zaměstnanci obce, ale měl služební byt (někdy zde bydlelo až 12 členů rodiny) – pokoj 20 m a kuchyň, o níž se dělil s ponocnými. Na záchod chodila celá rodina o patro níž (kde visí Bumerin) do dvou velkých sudů, které se v zimě vyprazdňovaly.
Zvon Budvar na Černé věži
Pomník Jana Valeriána Jirsíka
Přímo pod jižní stranou věže stojí bronzový pomník českobudějovického biskupa Jana Valeriána Jirsíka. Jde o vrcholné dílo sochaře J.V.Myslbeka a stálo na svém místě v letech 1926 – 1939, pak bylo odstraněno a nahrazeno obrovskou propagační tabulí krajského vedení NSDAP. Po válce byl na tomto místě vztyčen kříž na paměť všech obětí. Jirsíkův pomník se podařilo obnovit teprve roku 1993.
Pomník Jana Valeriána Jirsíka
Černá věž má samozřejmě svá strašidla a váže se k ní nejedna pověst. Pokud se na ní vypravíte, dozvíte se z informačních tabulí (odkud byly čerpány informace i pro tento článek) mnohem víc.
Autor: Redakce NETzin.cz
