Je fér neznačit PR články?

Luboš Kudláček 6. 9. 2013     Rubrika:  Byznys, Komentáře    Štítky: Média, media relations, PR weby, Public relations

Webový zpravodajský server lze založit jednoduchým způsobem. Zaplatíte si přísun zpráv z ČTK, jednou za čas publikujete něco opravdu vlastního (ale toho fakt nemusí být moc) a celé to proložíte články vytvořenými z došlých tiskových zpráv a články zaplacenými od inzerentů.

Koncept, který funguje u médií docela běžně.

Pokud se bavíme o článcích zaplacených inzerenty, nemusí to být nutně tak, že by se platilo za každý kus. Je normální prokazovat náklonnost inzerentům, kteří si zaplatili třeba grafickou reklamu a třeba na úplně jiném serveru stejného vydavatelství.

Je také normální psát o tom, co je IN. Pokud významný Google uvede novou bezvýznamnou službu, budou o tom všichni psát a ani novinář, ani čtenář, se nad tím nepozastaví. Pokud ale stejnou službu uvede někdo méně významný, nebo do té doby úplně neznámý, buď to novináře zajímat nebude, nebo o tom napíše a jeho čtenář si pak pomyslí něco o skryté reklamě. Méně významný subjekt pak často musí své informace prosazovat, musí se víc snažit a samozřejmě také v případě potřeby platit.

Mezi výsledky ale není žádný rozdíl. Pro čtenáře to vychází stejně, dozví se prostě něco nového a jestli je článek někým zaplacený, je úplně vedlejší. Pokud někdo zaplatí provozovateli webu za publikování informace a dejme tomu, že by to udělal Google, není žádný rozdíl v tom, jestli by stejný článek vyšel bez placení. Běžná praxe, kdy se placené články značí jako PR a okopírované tiskové zprávy uvádějí jako normální vlastní obsah, je proto minimálně téma k zamyšlení.

2 případy

Dvě mé zkušenosti z poslední doby.

Mizerný SEO text

Dostal jsem k publikování článek, kde věty nedávaly smysl, protože autor nedokázal externí odkazy (a ano, jde o případ, kdy se článek publikuje právě kvůli odkazům) zakomponovat správně do okolního textu.

Zde už chápu, že do hry vstoupí nějaký etický kodex majitele webu a jakási morální povinnost na placené PR upozornit už proto, aby se neshodil před svými čtenáři. Pokud někdo dokáže napsat třeba větu „podíváme se společně na DOPRAVA PRAHA LEVNĚ“, pak si označení PR zaslouží, jestli tedy má někdo žaludek vůbec něco takového publikovat.

Běžná informace – opravdová novinka

Zpravodajský server, který se pyšní tím, že informuje o dění z určitého oboru, by neměl mít potřebu brát si peníze za obsah, o kterém by měl jaksi informovat sám od sebe. Pokud píšu o konkurenci, protože se mi zdá, že to na můj web patří a nechám si tedy zaplatit za to, že napíšu ještě to samé o někom jiném, nevidím žádný důvod, proč bych měl ten placený článek nějak odlišovat.

—

PR články jsou běžnou součástí všech médií, jak těch on-line, tak těch tištěných a jiných. PR nutně neznamená, že za to někdo zaplatil. PR je každá tisková zpráva, z níž novinář udělal článek. PR je i článek, který novinář napsal sám od sebe, protože viděl jinde jiný článek a ví, že téma je IN. To všechno je PR a nijak se naznačí.