Švýcarsko versus Česko – kde se žije líp?
Pokud se někdy rozhodnete ve Švýcarsku vyprávět, jak se žije u nás v České republice, obyvatelé nezávislého státu s dlouho budovaným kapitalismem – státu, který je dáván jako vzor úspěšné ekonomiky – vás možná obviní z komunistické propagandy.
Švýcarské Alpy
Až se jen tak mimochodem zmíníte, že zdejší matky jsou 4 roky na rodičovské dovolené a jejich děti chodí zdarma do školky, že nezaměstnaní mají slušnou podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky, nebo až jim řeknete, že současná vláda konečně zrušila ty nevhodné třicetikorunové poplatky u lékaře, možná se pak podívají na svůj poslední účet od Ärztekasse a zaťukají si na čelo.
A až jim budete tvrdit, že v České republice máme minimální mzdu pouhých 8 tisíc a oni, že mají 80 tisíc (jak jsme se mohli leckde dočíst), opět budou jen valit bulvy. (Švýcaři letos na jaře zákon o minimální mzdě odmítli a nic takového tam tedy neexistuje.)
Doprava
No a pak se nepochopeni rozloučíte a vyrazíte na výlet vlakem. Ve vlaku uvidíte pravděpodobné nálepku s informací, že průvodčí zde nechodí, přesto za lístek zaplatíte. Načerno se nejezdí a vy to víte, takže za hodinu dlouhou cestu vlakem, který nebude mít ani vteřinu zpoždění na žádné ze zastávek, sáhnete do peněženky pro 50 švýcarských franků, což je asi 1150 českých korun. Nebudete se divit, protože v nádražním bufetu jste si předtím dali presso za 4 franky (92 Kč) a byli jste na obědě za 25 franků, tedy asi za 600 Kč.
Lokomotiva vlaku ve Švýcarsku
Jinými slovy: Pokud pojedete na takový celodenní výlet s rodinou, někde si dáte jídlo, kafe, možná nějaký ten vstup na nějaké místo, minimální českou mzdu za ten příjemně strávený den utratíte jako nic. A to i přesto, že vaše děti v doprovodu rodičů za dopravu ve Švýcarsku neplatí.
Rapperswil – přístav na Curyšském jezeře
Malá vsuvka: Za dopravu vlakem z Českých Budějovic do švýcarského Linthalu jsme zaplatili 3500 Kč za každou dospělou osobu a 94 Kč za šestileté dítě, které platilo pouze cestu na území České republiky.
Kolik tedy co stojí?
Oblečení a spoustu dalších věcí nakoupíte ve Švýcarsku za stejnou, nebo ještě nižší cenu, než v Česku. Při porovnání příjmů obyvatelstva to znamená, že v tomto ohledu netrpí Švýcaři nedostatkem. Jiné je to ale s potravinami a službami.
Proč jsou drahé potraviny?
Pokud chcete kvalitně žít a to Švýcaři chtějí, budete nakupovat potraviny kvalitní. V obchodech tak nenajdete nekvalitní, v Česku tolik oblíbené jídlo. Ve finále tedy potraviny zase tak drahé nejsou, jenom prostě v obchodech nenajdete nižší a méně kvalitní cenovou kategorii v takovém zastoupení, jako je tomu u nás.
Proč jsou drahé služby?
Ve Švýcarsku je velmi drahé všechno, v čem je zastoupena lidská síla. Čím více lidské síly je potřeba pro poskytnutí služby nebo pro uvedení konkrétního produktu na trh, tím je služba a produkt dražší. Je to dáno pochopitelně tím, že drahá je už sama lidská práce.
Švýcarská referenda
Občan Švýcarska má výkonnou a zákonodárnou moc ve svých rukách. Lid je ve Švýcarsku nejvyšším orgánem a jeho rozhodnutí je závazné pro politické představitele.
Může ale něco podobného fungovat u nás, jak se některá politická uskupení snaží prosadit?
Když Švýcaři významnou většinou odmítli zavedení institutu minimální mzdy, aby ochránili svou nízkou nezaměstnanost (asi 4 %) a zachovali stav prosperujícího státu, udělali to díky svému patriotismu. Bude to znít zvláštně a samozřejmě tomu nemusíte věřit, ale volič, účastník referenda, nehlasuje ve Švýcarsku ve svůj prospěch, nýbrž ve prospěch svého státu, který ctí a přeje si jeho úspěch.
Švýcar kupuje v obchodech švýcarské zboží, byť je často dražší, aby podpořil ekonomickou situaci státu a tím i svoji vlastní. Švýcar dodržuje zákony své země a nesnaží se nad nimi vyzrát a obejít je ku svému prospěchu – možná právě proto, že je nezavedli nenávidění politici, ale samotná švýcarská společnost.
Můžeme tu samou zodpovědnost očekávat od českého národa? Nepodceňujme se, ale přiznejme si, že nikoli.
Kdo se má tedy líp?
Pokud bychom měli soudit podle toho, jak se obyvatelé tváří, pak by volba padla na Švýcary. Kontrast je vidět úplně jasně při kontaktech kdekoli na ulici, v obchodech i dopravních prostředcích. Úsměv ale není podstatou úspěchu a spokojeného života.
Po Švýcarech se chce, aby se starali sami o sebe a stát (ostatní společnost) jim pomáhá jenom v nejnutnějších případech. Češi takové břímě nenesou, jsou méně svobodní, ale mají zdarma léky, vzdělání a když se ocitnou v nouzi, dostanou bez potíží sociální příspěvky od ostatní společnosti. Ne každému Čechovi by vyhovoval švýcarský přístup k věci, není to tak pohodlné.
Z hlediska životní úrovně se Švýcaři mají lépe, což je ale i tím, že jsou (minimálně, co jsem já sám mohl vidět) skromnější. Není ale vůbec možné srovnávat české platy s těmi Švýcarskými, když tam dáte za 1 kg masa v přepočtu asi 1000 Kč a u nás zhruba 150 Kč. Celý systém je prostě nastavený jinak, je na úplně jiné úrovni.
Autor: Redakce NETzin.cz
