Věk vyhledávačů
SEO spekulace na sobotní odpoledne.
Tento blogpost je o tom, že neexistuje možnost penalizace za prodej odkazů a že matematické vyjádření relevance konkrétního webu má své hranice.
Věc se má tak, že vyhledávače všeobecně mlží. Pokud navštívíte například část nápovědy Seznamu týkající se zakázaných optimalizačních technik, zjistíte celkem snadno, co se zrovna Seznamu nelíbí. Už se ale nedozvíte, co vám za porušení techto doporučení hrozí. Nedozvíte se to, protože vám za používání zakázaných optimalizačních technik nehrozí vůbec nic a jediných faktorem, s nímž může vyhledávač nějak operovat, zůstává strach.
Strach webmasterů a majitelů e-shopů z možnosti postihu. Z penalizace, která web vyřadí z fulltextu, takže majitel přijde o veškerou návštěvnost zrovna z tohoto lukrativního zdroje. Ze zdroje, který mu posílá návštěvníky zdarma, a to dlouhodobě.
Majitel webu
Jmenuji se Franta Novák a mám svůj osobní blog. Jsem starší generace, píšu si a vyhledávače mě moc nezajímají. Píšu zajímavé věci ze svého oboru zejména pro své kolegy.
Jednoho dne mi přišla nabídka. Když na svůj web umístím pár odkazů, dostanu za to zaplaceno. Prý i několik stovek za měsíc, no teda, to by mě bavilo. Možná bych měl psát ještě víc, když má u mě někdo zájem o reklamu. Vydělám si.
Jak vidno, majitel webu vůbec nemusí znát jakousi nápovědu a doporučení vyhledávačů. Možná se to zdá někomu divné, ale je to tak. Proč by se o to měl zajímat? On píše na svobodný Internet. Má svůj web a někde existuje firma, která se živí vyhledáváním, o její práci se ale kromě občasného použití hledání nijak nezajímá.
Jeho obsah je kvalitní a unikátní. A i kdyby ne, musel by ho někdo přečíst, aby jej mohl posoudit. Kdyby mohl kvalitu sdělované informace posuzovat stroj, kdyby to opravdu šlo, jistě by bylo možné těchto schopností využít daleko lepším způsobem. Kdyby uměl takový stroj texty číst a posoudit, musel by je umět i psát. Studenti by odevzdávali své slohové a jiné práce ve Wordu a během vteřiny by jim je oznámkoval počítač, nic složitého.
Vyhledávač kvalitu obsahu nepozná. Nepozná jak dobrý je pro uživatele. Ví jaká jsou na webové stránce slova a ví, jaký má stránka titulek. Může se zachytit dalších prvků, aby pochopil, o čem ta stránka zhruba pojednává, ale to je asi tak všechno, co může dělat.
Pak musí nastoupit vnější faktory, které mu o kvalitě něco více sdělí. A jediným takový faktorem je odkaz.
ODKAZ
Nic jiného. Jedině zpětný odkaz způsobí, že vás začnou brát vyhledávače vážně. Bez zpětných odkazů nebude váš web vyhledávač nabízet svým uživatelům.
A Franta Novák nemůže být penalizován za odkazování bez atributu nofollow, protože o žádných podmínkách vyhledávačů nic neví. Jeho obsah odkazováním neztrácí svou hodnotu.
SEO firma
SEO firma nakupuje odkazy. Dělají to tak všechny SEO firmy, tedy aspoň ty, o nichž vím. Nákup zpětných odkazů je základní optimalizační technika. Neexistuje jiná tak účinná. Nakoupíte nenápadné placené články, využijete služeb několika systémů a klientův web letí vzhůru na stránce s výsledky.
Chcete zničit konkurenci? Dobrá, investujeme pár tisícovek a do nějakého hodně průhledného systému zaregistrujeme její web. Třeba si toho nějaký admin fulltextu všimne a když ne, máme přece udavačské formuláře, kde web konkurence nahlásíme. Jak jednoduché. Zničí ji odkazování z linkfarem? Dobrá, zařídíme i to.
Na schopnosti posuzovat kvalitu a počítat množství zpětných odkazů vybudoval svůj úspěch Google. To Larry Page řekl, že zavede nějakou stupnici a podle nasbíraných bodů umístí web na SERP. Pozice webu bude závislá hlavně na tom, kolik lidí na něj bude odkazovat a jací lidé to budou, tedy kdo bude odkazovat zase na ně.
Nic lepšího zatím nikdo nevymyslel, nebo aspoň neuvedl do provozu.
Vyhledávač může hodnotit duplicitu, podobnost, množství reklamy a další faktory, které jsou ale pro informační hodnotu nerelevantní. Může odhadnout obsah. Ale to je všechno.
Nemůže na druhou stranu upírat obsah svým uživatelům. Nemůže za prodej odkazů někoho penalizovat, protože je to jenom jeho problém, že své hledání postavil zrovna na tom. Nemůže připustit omyly. Nebo myslíte, že může?
Google se snaží zachovat svou tvář tím, že uživatelům nabízí weby, které předtím lidský činitel označil za kvalitní. Není náhoda, že na prvních místech najdete často Wikipedii. Není náhoda, že na svém oficiálním blogu sporadicky šíří mezi webmastery strach z penalizace.
S narůstajícím objemem existujících webů se čím dál časteji projevuje neschopnost tyto weby opravdu zařadit. Vyhledávače nezvládají ten nápor, tu manipulaci, která je na nich denně páchána.
Nechtějí to sice přiznat, ale jednoho krásného dne skončí Věk vyhledávačů. Vrátí se pěkně zpátky k prohledávání svých katalogů, kde zařazené odkazy předtím posoudil schopný člověk. Protože jedině člověk pochopí smysl textu a dalšího obsahu, jedině člověk dokáže skutečně přemýšlet.
A pak peníze přestanou hrát roli. Odkazy získají zpátky svou původní úlohu, tedy propojit hypertextový dokument s jiným proto, že by ho čtenář mohl chtít navštívit.
Kéž by tomu tak bylo.
Autor: Luboš Kudláček
Provozovatel Netzinu, autor knihy o WordPressu, publicista, blogger. Více na LubosKudlacek.cz